Za tradičními textilními řemesly na Moravu

V posledních říjnových dnech se vydali studenti oděvního a interiérového designu na dvoudenní exkurzi po Moravě, která byla podpořena grantem EU  Řemesla v moderní době.

První den exkurze jsme navštívili výrobu gobelínů ve Valašském Meziříčí, kde nás v kobercové dílně upoutalo vázání koberců klasickou perskou technikou. Viděli jsme, jak se váže kobercový uzel a co je to „patrona“.  V další dílně jsme obdivovali restaurování historických gobelínů. Dozvěděli jsme se, jak rozpoznat vlněnou přízi od hedvábné, proč je možno vidět gobelín poprvé, až když je celý hotový, a k čemu se při tkaní gobelínů používá vidlička. V prostorách galerie je umístěno velké množství koberců, gobelínů a tapisérií. Jsou zde vystavena současná textilní díla podle předloh předních českých výtvarníků z počátku 20. století. Galerie volně přechází v Schlattaurovu kavárnu, kde jsme si mohli zakoupit upomínkové předměty, prohlédnout si knihy o uměleckém řemesle i publikace vydané Moravskou gobelínovou manufakturou.

Další zastávkou našeho putování byla Olešnice na Moravě, která se nachází na rozhraní tří okresů --Blanska, Žďárska a Svitavska. Zde se dochovala od počátku 19. století do dnešních dnů jedna z mála původních dílen modrotisku na světě. Potomci rodiny Danzingerů dodržují původní postup ručního tisku dřevěnými formami a barvení lněného (v současnosti bavlněného) plátna indigem. Obdivovali jsme rozličné vzory historických dřevěných forem – desek z tvrdého dřeva vybraných stromů, jako je například hrušeň a švestka, do nichž byl nabit měděný plech nebo drát, který tvořil různé vzory. Historické formy, které nám pan majitel osobně ukázal, jsou cenným dědictvím již páté generace rodiny Danzingerů.

Plni dojmů jsme opouštěli modrotiskové království a těšili jsme se na večeři v hotelu Bouzov, kde jsme byli také ubytováni. A pak nás ještě čekala noční prohlídka romantického hradu. První zmínka o hradu Bouzov pochází z roku 1317 a prvním z četných majitelů byl Búz z Búzova. Mezi nejvýznamnější majitele patřili například markrabě Jošt nebo český král Jiří z Poděbrad. Na závěr prohlídky došlo pochopitelně na focení s místním strašidlem, s paní Perchtou.

Druhý den po snídani jsme se rozjeli  na renesanční zámek do Velkých Losin, kde jsme byli důkladně seznámeni s jeho historií. Zámek byl vybudován v 2. polovině 16. století a je spjat s významným šlechtickým rodem Žerotínů. Je jedním z nejlépe zachovaných komplexů renesančních staveb v České republice. Ojedinělá je kolekce kožených a textilních tapet ze 17. a 18. století, které byly  restaurovány právě v gobelínce ve Valašském Meziříčí.  Pozoruhodná jsou také třímetrová kachlová kamna z roku 1589, třetí nejstarší kamna tohoto typu v České republice. Z historie velkolosinského zámku nelze samozřejmě nepřipomenout neblaze proslulá 80. léta 17. století, která jsou  spojena s obávanými čarodějnickými procesy.

Ve Velkých Losinách nás čekala ještě jedna lahůdka -  komentovaná prohlídka ruční papírny, založené na zdejším panství pánů ze Žerotína na konci 16. století. Viděli jsme celý proces výroby. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním způsobem z bavlny a lnu. Používá se zejména ve výtvarném umění pro svou vysokou kvalitu a stálou trvanlivost. Unikátní areál významné technické památky, která nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2001 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou.

Naše putování nám přineslo mnoho nových poznatků a zážitků, které zcela jistě zúročíme  ve studiu a které mohou být inspirací v naší samostatné tvůrčí práci.

Dana Strnadová