Pro mnohé je Polsko jen pojem na mapě, naši severní sousedé nebo si ho tradičně spojujeme se sítí tržnic a prodejců. Myslím, že pro studenty SŠOGD z Lysé nad Labem se změnilo vnímání Polska poměrně výrazně a snad navždy. Při několikadenním putování touto zemí v rámci projektu EU „Řemesla v moderní době“ navštívili škálu různorodých míst, památek i objektů. Začali v historické Svídnici, které dominuje Unescem chráněný hrázděný kostel Míru. Nedaleko je pak další historické město Wroclaw s množstvím sakrálních památek a unikátní turistickou atrakcí – drobnými plastikami více než dvouset „krasnelů“ (trpaslíků, jejichž počátky sahají do éry happeningových protestů z 80.let 20.století). Dalším historickým městem byla Poznaň s královským hradem, který je spojen i se jménem proslulé české královny Elišky Rejčky. Kromě Národního muzea, kde studenty potěšila expozice moderního umění, má Poznaň i řadu dalších atraktivit – třeba polední souboj kozlíků na radniční věži. S dalšími postavami, které jsou výrazně spojeny s českými dějinami, jsme se potkali v Hnězdně. Nejen že tu je pohřbena česká Přemyslovna Doubravka, manželka Piastovce Měška, ale na dveřích místní katedrály si lze „přečíst“ příběh našeho významného světce sv. Vojtěcha. Románské reliéfy jsou rovněž pod ochranou Unesco a sledují Vojtěchův příběh od narození v Libici nad Cidlinou až po jeho mučednickou smrt, vykoupení a uložení ostatků v Hnězdně. No a nedaleko Hnězdna je další unikátní objekt. Takzvané „Polské Pompeje“ v Biskupimi představují odkrytou osadu z doby bronzové, její rekonstrukci a vlastně celý ohromný archeologický skanzen, který mapuje vývoj bydlení a života od pravěku do středověku. Cesta Polskem pak směřovala stále na sever, do oblasti, která je spojena s působením řádu německých rytířů a k pobřeží Baltského moře. Nejprve jsme se ještě zastavili ve městě perníku – Toruni, kde si studenti v místním muzeu upekli svůj vlastní perník, viděli rodný dům Mikuláše Koperníka, a i zbytky prvního řádového hradu na své cestě. Pak už bylo na řadě pobřeží – oceánografické muzeum v Gdyni, nejdelší molo v Evropě - v Sopotech a bývalé hanzovní město Gdaňsk. V Gdaňsku jsme při cestě replikou historické lodi viděli ohromné loděnice i poloostrov Westerplate, kde 1.září 1939 začala 2. světová válka. Navštívili jsme I historické jádro města s největší evropskou gotickou cihlovou katedrálou panny Marie. Závěrem našeho putování jsme absolvovali tříhodinovou prohlídku monumentálního hradního komplexu řádu německých rytířů v Malborku, kde se s námi Polsko a jeho historie rozloučilo. Nočním přejezdem jsme se vrátili zpět do Čech. Ale nutné je závěrem říci, že Polsko nás překvapilo. Překvapilo množstvím památek, jejich údržbou a rekonstrukcemi, různorodostí míst, která tu lze navštívit, vstřícností obyvatel i přijatelnými cenami. Ale vlastně všude jsme se tu setkávali i s povzdechem, že jsme jedni z mála Čechů, kteří si do Polska našli cestu. Asi by bylo na čase tento stav změnit. Polsko je snad nyní alespoň pro studenty naší školy zemí, kterou stálo zato navštívit a třeba se do ní i vrátit. A to je dobře, vždyť naše dějiny se propojují již více než tisíc let, naše jazyky jsou si blízké a máme to do Polska opravdu jen „ co by kamenem dohodil“…
Monika Fandáková